Pokud stojíte před rozhodnutím, jaké zvolit palivo pro topení, pak je výhřevnost klíčovým faktorem, který jistě ovlivní váš výběr. Níže rozebereme tuto důležitou měrnou veličinu více dopodrobna.
Hlavní vlastností je výhřevnost
Co to vůbec výhřevnost paliva je? Zjednodušeně lze říci, že výhřevnost je hlavní vlastnost paliva. Udává hodnotu, kolik energie se uvolní při spálení určité jednotky. Většinou se uvádí v kJ/kg nebo kWh/kg. Pro jasné vysvětlení to znamená to, že abyste vytopili svoji domácnost, potřebujete k tomu xy paliva. Tedy pokud má palivo výhřevnost 10 kWh/kg, znamená to, že spálíte 1 kg tohoto topiva za hodinu.
Výhřevnost pelet a ostatních tuhých paliv
Není tomu tak, že každé palivo má svou danou výhřevnost. Mostecké uhlí se bude lišit od uhlí z Ledvic. Vlhký smrk se zase bude odlišovat od vysušeného dubu. Výhřevnost pelet se například dostává na nějakých 5 kWh/kg, takže konkuruje i některému druhu uhlí.
Zdroj: Pexels
Pokud budeme srovnávat a bavit se o jednotlivých komoditách zvlášť, obecně platí tato přibližná čísla:
- Jehličnaté dřevo – pokud je vlhké, výhřevnost dřeva je do 12.000 kJ/kg
- Jehličnaté dřevo – pokud je vysušené, výhřevnost dřeva je do 16.000 kJ/kg
- Listnaté dřevo - pokud je vlhké, výhřevnost má do 14.000 kJ/kg, pokud je vysušené tak o něco více
- Hnědé uhlí – počítejte od nějakých 10.000 až do 19.000 kJ/kg, záleží, o jaký druh uhlí jde
- Černé uhlí – opět záleží, z jaké oblasti těžby – výhřevnost má od 21.000 až do 31.000 kJ/kg
- Uhelné brikety – dostáváme se na rozhraní výhřevnosti 19.000 až 26.000 kJ/kg
- Dřevěné brikety – 17.000 až 19.000 kJ/kg, u rašelinových briket to může být až 20.000 kJ/kg
- Dřevěné pelety – někde kolem 15.000 až 18.000 kJ/kg
Pro srovnání zemní plyn má výhřevnost okolo 33.480 kJ/kg.
Dřevo - výhřevnost a jiné zajímavosti
Základní parametr při posuzování výhřevnosti u dřeva je jeho vlhkost. Logicky pokud je dřevo suché, má větší výhřevnost, než kdyby bylo vlhké. Kdybychom chtěli diskutovat o tom, kolik vlhkosti dřevo ztratí za rok, dostaneme se na číslo kolem 20 %. Avšak při ideálních podmínkách. Tedy vzdušné místo pod střechou. Ideální čas schnutí je proto 2 roky, kdy máme jistotu, že dřevo již není vlhké. Tak chráníme i topné zařízení, které se nebude zanášet vlivem dehtu.
Zajímavostí je, že dubové dřevo má oproti smrkovému dřevu nižší výhřevnost. Ovšem má vyšší hustotu. Proto, když se topí smrkem, dosáhneme méně tepla, než kdyby byl kotel naplněný dubovým dřívím. Spotřeba smrku bude tudíž vyšší, než je tomu u jiných tvrdých dřevin.
Zdroj: Pexels
Uhlí – výhřevnost a jiné zajímavosti
Každý druh uhlí má jinou výhřevnost. Aspekt, který určuje tuto hodnotu je hlavně oblast těžby. Samozřejmě důležité je i to, který druh vyberete. Rozdíl bude v ořechu, hrášku i kostce. Také mezi černým a hnědým uhlí je markantní rozdíl. Výhřevnost uhlí je obecně vysoká, kdy černá kostka dominuje s nejvyšší výhřevností.
Ať tak či tak, vždy je důležité, aby bylo topivo suché nebo alespoň vysušené na vlhkost vhodnou k topení. Dosáhnete tak nejlepších vlastností daného otopu a intenzivního vytápění.