Nemusíte být úplný začátečník, abyste si kladli otázky, jak je to s výhřevností dřeva, který druh vybrat pro rychlý přísun tepla, a který použít pro udržení stabilní teploty v celé domácnosti po dlouhou dobu? Na vše vám v článku dáme odpověď.
Výhřevnost dřeva
Pokud tedy vezmeme jeden kilogram dřeva (se stejným obsahem vody), tak je výhřevnost u různých druhů dřev zhruba stejná (4,1 – 4,4 kWh/kg). Dokonce jeden kilogram dubu má menší výhřevnost (4,2 kWh/kg) než jeden kilogram smrku (4,4 kWh/kg). Ale my přece víme, že poleno dubu hoří déle. Proto dubové dřevo na topení budeme volit v případě, že vyžadujeme pozvolný přísun tepla po delší dobu. Smrkové dřevo na topení hoří rychleji a teplo se nám dostává okamžitě ve vysoké intenzitě.
Je to dáno tím, že dub má větší hustotu, a proto jedno stejné velké poleno dubu má vyšší hmotnost, než poleno smrku a obsahuje tedy více energie. Říká se, že čím déle je palivové dřevo v lese, tím déle hoří. Tabulka nám tedy ukazuje, kolik se při stejné vlhkosti uvolní energie z daného množství dřeva.
Výhřevnost dřeva tabulka - výhřevnost dřeva v kwh:
| Typ dřeva | kWh/prm | kW/kg |
| javor | 1900 | 4.1 |
| bříza | 1900 | 4.3 |
| dub | 2100 | 4.2 |
| olše | 1500 | 4.1 |
| jasan | 2100 | 4.2 |
| smrk | 1600 | 4.4 |
| borovice | 1700 | 4.4 |
| modřín | 1700 | 4.4 |
| topol | 1400 | 4.2 |
| buk | 2100 | 4.2 |
| habr | 2200 | 4.2 |
| jedle | 1500 | 4.4 |
Dřevo na topení
Tvrdé dřevo na topení (např. buk, dub, habr, akát, ovocné stromy – např. jabloň, třešeň, švestka, tzn. většinou listnaté) má vyšší hustotu (je těžší) a hoří pomaleji. U nás je právě pro tuto vlastnost velice oblíbené, ale je dražší než měkké dřevo.
K vytápění se využívají zejména buk, habr, jasan - tím, že mají méně tříslovin, tím i měně zanášejí kamna, krby či komíny. Mají slabší a hladkou kůru. Proto je bukové dřevo na topení velmi populární mezi majiteli topných zařízení na pevná paliva.
Výjimku pak tvoří dubové dřevo na topení, které má sice také tvrdé dřevo, ale obsahuje více tříslovin, které se musí nejprve nechat vyplavit. Teprve poté se může nařezat, a to ideálně elektrickou pilou, pokud to chcete dělat sami a následně vysušit.
Na rozehřátí krbu či kamen je vhodné měkké dřevo, např. vrbové dřevo, které se hodí právě pro zátop. Výhřevnost dřeva – vrba je pak kolem 12,8 MJ/kg. Méně známým dřívím je osika – výhřevnost dřeva je 885 KW/prm.
Akátové dřevo na topení má vysokou výhřevnost, srovnatelnou s dubem, ale kvůli své hustotě se obtížněji zapaluje. Výhřevnost dřeva - akát je pak 2100 kWh na metr krychlový polen.
Měkké dřevo (smrk, borovice, modřín, lípa, olše tzn. většinou jehličnaté, ale i např. topol, bříza, vrba), má menší hustotu, (je lehčí) rychle vzplane a hoří rychleji. Proto je vhodné pro rychlé vyhřátí místnosti, nebo i na snadnější zapalování (vyrábí se z něj třísky).
Tvrdé dřevo na topení tedy hoří déle a stabilněji. Také déle žhne. Měkké dřevo se rychleji rozhoří a rychle ztratí žhavé uhlíky. Vše je zřejmé z uvedené tabulky, kde se v druhém sloupci nachází výhřevnost pro stejný objem dřeva. Hodnoty se výrazně liší, zatímco při přepočtu na kilogram, jsou hodnoty podobné.
V praxi to znamená, že se tvrdé palivové dřevo nemusí tak často přikládat, a v případě skladování také zabere méně prostoru. Naopak měkké dřevo je lacinější, rychleji vysychá a např. v krbu je jeho hoření efektivnější.
Kůrovcové dřevo na topení
Již od roku 2016 je prodej dřeva ovlivněn kůrovcovou kalamitou, která postihla většinu území našeho státu. V některých oblastech předčil objem napadených stromů zpracovatelské kapacity, a tudíž docházelo k tomu, že odumřelé smrkové dřevo zůstalo v lesích i několik let. Toto dřevo je po zpracování vhodné k okamžitému použití, protože se jedná o suché dřevo na topení.
Ať už se jedná o měkké či tvrdé dřevo na topení, nezapomínejte na správné skladování dřeva, o kterém se dočtete v dalším článku.
Probíhá načítání polohy ...
