Rašelinové brikety jsou tuhým palivem vyrobeným ze stlačené rašeliny, tedy zetlelý rostlinný materiál, který se vyznačuje vysokým obsahem uhlíku. Jde o palivo oblíbené především v severských zemích, jako je Švédsko, Finsko nebo třeba Irsko. Oceňovány jsou pro jejich prodlouženou doba žhnutí (až 7 hodin) a využitelnost pro noční topení.
Historie využití rašeliny
Těžba rašeliny a její využití k vytápění má dlouhou historii. K nejrůznějším účelům se používá odedávna. V bažinatých oblastech se s ní topilo již od starověku. Rozšíření rašelinových briket souvisí především s jejich schopností zastoupit jiná topiva. Po druhé světové válce zastupovaly nedostatkové uhlí. Irsko je proslulé velkým výskytem rašelinišť, v tomto případě šlo o využití všudypřítomné suroviny.
Zdroj: Freepik
Vznik rašeliny
Rašelina vzniká v mokrém bažinatém prostředí ze zbytků rostlin a drobných živočichů, jejichž postupné rozkládání bez přístupu vzduchu započalo již v době ledové. Rašelina bývá mnohdy označována za jednu z nejmladších forem uhlí. Rašeliniště jsou sice doménou severní Evropy, ale je možné na ně narazit i u nás, třeba na Šumavě.
Jak se vyrábí rašelinové brikety?
Výroba rašelinových briket začíná těžbou rašeliny, která se následně suší a mělní na menší částice. Poté se pod velkým tlakem a při vysoké teplotě lisuje do pevných bloků nebo briket, čímž se zvyšuje její hustota a energetická hodnota. Tento proces zaručuje, že brikety rašelinové hoří déle a vydávají stabilní teplo. Při výrobě se nepoužívají žádné příměsi nebo chemická pojiva a proces výroby je velice podobný lisování klasických briket RUF.
Další využití rašeliny
Kromě topení lze na rašelinu narazit především v zemědělství, resp. v zahradnictví, a to také díky schopnosti vázat na sebe vodu. Snad každý zahrádkář se již setkal se substrátem obsahujícím rašelinu nebo na ni narazil při mulčování. Z opačného konce širokého spektra využití je možné zmínit třeba lázeňské a wellness procedury, a to ve formě zábalů.
Do krbu i do kamen
Rašelinové brikety jsou ideální pro domácí topení ve standardních krbech, kamnech nebo kotlích na tuhá paliva. Je možné i použití v otevřených ohništích. Mají vysokou výhřevnost cca 16,5 MJ/kg a obsahují minimum síry. Dají se snadno nalámat na menší kousky, takže ani menší topeniště není překážkou v jejich používání. Vydávají ale více energie než dřevo a na to je třeba myslet a přikládat méně paliva.
Jak topit s briketami z rašeliny?
Topení s rašelinovými briketami je podobné jako se všemi ostatními briketami. Ohniště se dostatečně roztopí za pomoci podpalovače, dřevěných třísek nebo nalámaných briket. Základ se nechá důkladně rozhořet při otevřeném přívodu vzduchu. Brikety se vkládají do žhavých uhlíků. Vzplanutí je pomalejší než u dřevěných briket. Následné žhnutí již probíhá bez plamenů a při uzavřeném přívodu vzduchu po dobu několika hodin.
Rašelinové brikety skladujte pod střechou
Rašelinové brikety se, podobně jako všechny ostatní brikety, musí skladovat na suchém a větraném místě. Nesvědčí jim přímé slunce. Díky kompaktním rozměrům a vysoké pevnosti jsou dobře skladovatelné. Jelikož během výroby prošly dostatečnou tepelnou úpravou, nehrozí u nich ani výskyt bakterií nebo škůdců. Díky čistě přírodnímu složení je popel z nich výborným hnojivem.
Proč tedy vyzkoušet brikety z rašeliny?
Nabízejí zajímavou alternativu k tradičním pevným palivům. Mají čistě přírodní složení, vysokou výhřevnost a osvědčily se jako tradiční topivo severských zemí. Nakládání s nimi je podobné jako s briketami ze dřeva nebo uhlím, takže pokud máte předešlé zkušenosti s těmito palivy, není se čeho obávat. Rašelinové brikety zajistí tepelný komfort stejně jako ostatní kvalitní topiva na trhu.