Hnědé uhlí stále hraje důležitou roli v energetických sektorech České republiky a Německa - zůstává jedním z klíčových zdrojů elektřiny. Tyto země a Polsko jsou největšími producenty a spotřebiteli této suroviny v EU. Podíl hnědého uhlí ve skladbě zdrojů energie obou zemí vykazuje klesající trend, který je ovlivněn ambicemi politiky EU v oblasti klimatu, včetně zejména rostoucích cen povolenek na emise CO2.
Berlín i Praha plánují upustit od těžby a spalování hnědého uhlí. Německo již stanovilo datum odchodu z uhlí na rok 2038 a debata v České republice se blíží k závěru, ve kterém se bere v úvahu stejné datum nebo dokonce rok 2033. Odklon od tohoto paliva představuje socioekonomické výzvy pro uhelné regiony, které čelí četným strukturálním problémům.
Zdroj: Freepik
Role hnědého uhlí v České republice a Německu
I přes postupný pokles výroby zůstává hnědé uhlí jednou ze dvou hlavních surovin používaných k výrobě elektřiny v obou zemích a v České republice také základním zdrojem tepla. Německo a Česká republika patří spolu s Polskem mezi země s nejvyšší úrovní těžby této suroviny nejen v EU, ale i ve světě (v roce 2018 se Německo umístilo na prvním místě a Česká republika na desátém místě; Polsko bylo šesté).
V obou zemích se provádí metodou povrchové těžby. Německo a Česká republika společně představují 55 % spotřeby hnědého uhlí v EU (43 % a 12 %) a v EU obsadili první a třetí místo. Když se spálí, vytvoří se asi o 15 % více CO2/kWh než v případě černého uhlí a téměř o polovinu méně než při použití zemního plynu, což se promítá do vysoké emisivity výroby elektřiny.
Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí v roce 2019 byla Česká republika na pátém místě, a Německo na osmém. Německé společnosti RWE a Uniper, stejně jako české EPH a ČEZ, patří mezi pět provozovatelů elektráren v EU, kteří do oběhu uvádějí nejvíce oxidu uhličitého a na celkových emisích se podílejí celkem asi 36 %.
Snížení těžby hnědého uhlí
Výrazné snížení těžby po roce 1989 bylo spojeno se systémovou transformací a vyčerpáním nejlepších ložisek. V České republice se v tomto období snížila o více než polovinu (z 90 milionů tun v roce 1990 na 37,5 tuny v roce 2019), podobná situace nastala ve východních spolkových zemích Německa. Jedním z klíčových faktorů urychlujících definitivní odklon od hnědého uhlí je několikanásobné zvýšení cen.
Povolenky na emise CO v EU ze 3 EUR v roce 2013 a 10 EUR v roce 2018 až na 42 EUR v roce 2019. To je součástí politiky EU zaměřené na přechod na nízkouhlíková paliva. Velký význam měli také relativně nízké ceny zemního plynu v posledních letech, ukončení životnosti starých uhelných bloků a rostoucí povědomí o životním prostředí, což se ale může změnit
Role hnědého uhlí v České republice
Podle různých přístupů představovalo hnědé uhlí v roce 2019 mezi 25 % (spotřeba primární energie) a 40 % (podíl výroby elektřiny) energetického mixu České republiky. Po odečtení malých vývozů (dovozy jsou stopové) je asi 85 % zbývající domácí produkce přiděleno na výrobu elektřiny a tepla.
Hnědouhelné doly a elektrárny a teplárny, které zásobují, jsou obzvláště důležité pro hospodářství uhelných regionů, ale i tam jejich význam postupem času klesá. Společnosti působící v těchto oblastech používají typický model současného řízení dolů a výrobních závodů umístěných vedle nich, což výrazně snižuje náklady na přepravu surovin.
Soukromá česká skupina Sokolovská uhelná je největším zaměstnavatelem v Karlovarském kraji, kde spravuje důl a nedalekou teplárnu a elektrárnu. Podobně důležitou roli hrají ČEZ a Sev.en Energy i v sousedním Ústeckém kraji. První z nich, která je ze 70 % ve vlastnictví státu, prostřednictvím společnosti Severočeské doly ovládá polovinu těžby hnědého uhlí v České republice a čtyři kombinované teplárny a elektrárny (a další části republiky) umístěné v blízkosti dvou dolů.
Soukromá česká skupina Sev.en Energy zase provozuje v regionu dva doly, které představují celkem 30 % produkce plynu v zemi, a z jednoho z nich zásobuje vlastní velkou elektrárnu. Počet lidí pracujících v těžebním průmyslu (včetně uhelného Moravskoslezského kraje) se od počátku transformace výrazně snížil – ze 106 000 v roce 1990 na 40 000 o 10 let později a 14 000 v roce 2018.
Úloha hnědého uhlí v Německu
Hnědé uhlí stále hraje velmi důležitou roli v německém odvětví elektrické energie. V roce 2019 představovala 18,6 % výroby elektřiny a byla největším zdrojem výroby elektřiny – před větrnou energií na pevnině (16,5 %), ale v celkovém vyjádření pro obnovitelné zdroje energie, z nichž bylo vyrobeno 40,1 % elektřiny. V roce 2018 bylo získáno celkem 166,3 milionu tun této suroviny v deseti dolech ve třech německých uhelných pánvích (Lužická, Středoněmecká a Porýní), což představovalo 16,3 % světové produkce.
Domácí uhlí se téměř výhradně používá pro vlastní potřebu a používá se v 90 % v elektrárnách a kombinovaných teplárnách a elektrárnách. Od roku 2018 se podíl hnědého uhlí v německém energetickém mixu začal postupně snižovat. Zatímco v roce 2010 to bylo stále 23,3 %, podle údajů za rok 2020 – také v důsledku pandemické krize – klesla na 16,2 %. Hnědé uhlí však stále hraje klíčovou roli při zajišťování bezpečnosti dodávek energie, zejména v zimě. Význam tohoto paliva při vytápění je malý – v roce 2019 představoval 5,6 % výroby tepla ze sítě (zemní plyn – 43,9 %, černé uhlí – 17,5 %, OZE – 16,6 %).
Odvětví hnědého uhlí zůstává důležitým ekonomickým faktorem v těžebních regionech. Asi 20 000 lidí tam pracuje v dolech a elektrárnách, ale nepřímo průmysl zaměstnává odhadem 70 000 lidí po celé zemi. Zejména ve východních spolkových zemích, které se potýkají se strukturálními problémy, jako je odliv průmyslu, stárnutí obyvatelstva nebo vylidňování, je uhelný průmysl již léta jedním z největších a nejatraktivnějších zaměstnavatelů a také důležitými daňovými poplatníky pro rozpočty místní správy.
Perspektiva
V Německu je datum odchodu z uhlí stanoveno na rok 2038 a debata v České republice, v níž se berou v úvahu roky 2033 a 2038, se blíží k závěrům. To vyvolává otázky ohledně nahrazování hnědého uhlí, při kterém se do popředí dostávají obnovitelné zdroje energie a (dočasně) zemní plyn.
V konečném důsledku se zohledňují i nové technologie (např. vodík) a v České republice další jaderné bloky (poslední reaktory v Německu budou vyřazeny z provozu na konci roku 2022, což bude mít pravidelný vliv na častější využívání uhelných bloků). Přechod od uhlí je zároveň velkou výzvou pro uhelné regiony, jejichž transformace – kvůli sociální struktuře a dlouhodobému zanedbávání – nemusí uspět.
Probíhá načítání polohy ...
