Zajímá vás vznik černého uhlí? Znáte druhy a využití černého uhlí? A co dopad spalování černého uhlí na životní prostředí? Zajímavá je také těžba a zásoby černého uhlí v České republice. To vše v článku.
Tvorba a vznik černého uhlí
Černé uhlí je u nás stále významným zdrojem energie jak pro elektrárny, tak i podniky a domácnosti. Cena uhlí je stále příznivá, a proto je uhlí stále populární.
V období před 345 až 280 miliony let pokrývala velkou část země bohatá bažinatá vegetace. Kvůli změně klimatu rostliny zemřely a ponořily se do bažin, kde byly zcela pokryty vodou. Protože z tohoto důvodu se k uloženému rostlinnému materiálu nedostal žádný další kyslík, nebyl možný úplný rozklad. Většina z těchto rostlin byly kapradiny, z nichž některé byly velké jako stromy.
Postupem času byly na organický materiál uloženy vrstvy písku a bahna. V průběhu milionů let se usazeniny rostlin dostávaly do stále hlubších vrstev zemské kůry, což zvýšilo tlak a teplotu.
To vedlo k chemickým reakcím, při kterých byly kyslík a vodík odděleny, čímž se zvýšil podíl uhlíku ve vztahu k ostatním prvkům. Tento proces se nazývá karbonizace. Čím déle karbonizace postupuje, tím méně kyslíku a vodíku uhlí obsahuje.
V průběhu zuhelnatění se tvořila rašelina, pak lignit, hnědé uhlí, černé uhlí, antracit a nakonec grafit. Vzhledem k tomu, že rozhodující procesy pro tvorbu uhlí probíhaly v tomto období, je tato doba nazývána jako uhelný věk nebo i carbon (z latiny uhlí = carbo).
Z těchto kapradin a přesliček se dnešní uhlí tvořilo po miliony let.
Černé uhlí – těžba u nás
Je starší než hnědé uhlí, nachází se ve větší hloubce, a proto se těží pod zemí, v tzv. hlubinných dolech, kde se budují šachty a štoly. U nás se černé uhlí těží v ostravsko-karvinském revíru. Byť jsou zásoby černého uhlí u nás obrovské, cca. 16 300 miliónu tun, využitelné zásoby jsou 30 milionů tun. Těžba černého uhlí postupně klesá. Zatímco v roce 1989 bylo vytěženo 35 milionů tun černého uhlí tak v současnosti jsou to zhruba 4 miliony tun. Světové zásoby se odhadují na 200-300 let.
Druhy černého uhlí:
- Antracit – je nejstarší, a proto vlivem chemických procesů obsahuje nejvíce uhlíku – 92 % a tím i energie
- Černé uhlí – využitelné v energetice (90 % uhlíku)
- Koksovatelné – díky vyššímu obsahu prchavých látek vhodné na koksování (88 % uhlíku)
- Plynové uhlí – vhodné na výrobu plynu (82–85 % uhlíku)
Zdroj: Freepik
Využití
Černé uhlí je využito hlavně pro výrobu elektřiny, tepla a menší část v chemickém průmyslu. Samotné domácnosti spotřebují z celkového vytěženého objemu asi 9 %, což představuje 300 tisíc tun černého uhlí. Výhřevnost černého uhlí je mezi 18 až 36 MJ na kilogram.
Spalování uhlí a životní prostředí
Kromě uhlíku, vody a těkavých látek obsahuje uhlí sloučeniny síry a dusíku, jakož i různé minerální látky. Ty zůstávají jako popel, když se spaluje uhlí. Uhlík uniká do atmosféry jako oxid uhličitý.
Tento oxid uhličitý, který se obecně produkuje při spalování organické hmoty, je zodpovědný především za skleníkový efekt a výsledné globální oteplování, tzn. je snaha o maximální efektivitu při zachycování CO2, popílku, oxidu síry, které vznikají při těžbě a následném využití černého uhlí.
Probíhá načítání polohy ...
