Lesy tvoří 34% našeho území. Zastoupení jednotlivých typů lesů je toto:
- 31 % - jehličnatých
- 13 % - listnatých a
- 56 % - smíšených
Zastoupení jednotlivých dřevin u nás:
Jehličnany: 76,6 %, (smrk 54 %, borovice 17,5 %, modřín 3,5 %, jedle 0,9 %)
Listnáče: 23,4 %, (dub 6,1 %, buk 5,6 %, bříza 3,0 %, olše 1,5 %, habr 1,2 %, jasan 1,0 %, javor 0,7 %, lípa 0,9 %, topol 0,5 %)
Jsme 12. nejlesnatějším státem v Evropě. Např. první Finsko je pokryto lesy zhruba z 74%. Nejlesnatější kraj u nás je Liberecko se 43,5% lesů.
Zdroj: Freepik
Dřevo jako zdroj energie
Palivové dřevo bylo odjakživa zdrojem energie. Na počátku novověku jeho vysoká spotřeba vedla k první energetické krizi na přelomu 18. a 19. století. Po přijetí regulačních opatření a objevu uhlí, se stav lesů začal opět zlepšovat.
Dnes, při snaze zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie a také vzhledem k projevům globálních změn klimatu (zvyšující se podíl skleníkových plynů v atmosféře) je opět snaha o zvýšení podílu energetického využití dřeva.
Spotřeba a obnova dřeva
V našich lesích se ročně obnoví asi 17-18 milionů m3 dřeva a vytěží 14–15 milionů m3 dřeva. Objem dřeva v našich lesích tedy roste.
Jediný vzrostlý strom produkuje přibližně 1000 litrů kyslíku za den, což postačí zhruba pro tři obyvatele na den.
A naopak na jednoho obyvatele musí pracovat cca 14 vzrostlých stromů, aby pokrylo množství vytvořeného CO2. (V případě započtení i průmyslově vytvořeného CO2 je toto číslo daleko vyšší a proto dochází ke skleníkovému efektu, příroda prostě nestačí tuto nadprodukci CO2 eliminovat).
I když je to jiné téma, tak zde je zajímavý postřeh pro motoristy a emisní normy u aut.
Palivové dřevo
Jako palivové dřevo můžeme v podstatě použít jakékoli u nás dostupné dřevo, jen je nutné znát vlastnosti jednotlivých druhů, zda se jedná např. o měkké nebo tvrdé dřevo. Zda chceme použít dřevo na uzení nebo na zatápění, zda chceme topit hned a koupíme suché dřevo, nebo jej nejprve uskladníme a vysušíme.